Možnosti imunomodulační léčby při řešení recidivujících infekcí dýchacích cest

doc.MUDr.Jaromír Bystroň, CSc.

Autor předkládá přehledový článek o možnostech imunomodulační léčby recidivujících infekcí dýchacích cest (RIDC). Zprvu se zaměřuje na definici termínu RIDC a následně na možné imunomodulační postupy v léčbě těchto stavů hlavně se zaměřením na možnosti praktických lékařů. Podrobněji se zabývá bakteriálními imunomodulátory a přípravkem Olimunovac, se kterými má největší klinické zkušenosti a je možno je použít v terénní praxi praktickými lékaři.

Potřebují lékaři lékařskou etiku?

doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc.

Antibiotika – dvousečná zbraň v rukou lékaře

Na IX. kongrese praktických lékařů a sester „Medicína pro praxi“, který se konal v polovině října v Kongresovém centru U Hájků v Praze, vystoupily primářka MUDr. Václava Adámková z Oddělení klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu lékařské biochemie a diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze a MUDr. Zuzana Blechová z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a pražské Nemocnice Na Bulovce se společným zajímavým příspěvkem: „Antibiotika – dvousečná zbraň v rukou lékaře“.

Praktický přístup k léčbě atopické dermatitidy

MUDr.Anna Jiráková, MUDr.Jana Bernardová, prof.MUDr.Jana Hercogová, CSc.

Atopická dermatitida je multifaktoriálním neinfekčním zánětlivým onemocněním kůže chronicky recidivujícího charakteru. Je to velmi časté onemocnění, jehož výskyt stále stoupá. Jedná se o onemocnění převážně kojeneckého a dětského věku. Prevalence atopické dermatitidy v dětské populaci se udává 15–30 %, v dospělé populaci 2–10 %. Závažnost onemocnění je dána nejen rozsahem projevů, frekvencí exacerbací, komplikacemi, ale hlavně značným vlivem na kvalitu života. Důležitý je fakt, že ovlivněná je nejen kvalita života samotného pacienta, ale i jeho rodiny. Hlavními cíli v terapii atopické dermatitidy jsou: omezení závažných příznaků onemocnění, předcházení dalším vzplanutím onemocnění či omezení jejich počtu a zabezpečení dlouhodobé péče o kůži. Zásadním předpokladem úspěšnosti terapie je podrobná edukace pacienta, respektive jeho rodiny, před zahájením terapie. Základní a nepostradatelnou léčbou jsou emoliencia, v akutních stadiích lokálně aplikované kortikosteroidy a topické imunomodulátory. Ty se doporučují i dlouhodobě v tzv. „proaktivním“ léčebném režimu.

Pacient s chorobou štítné žlázy v ordinaci praktického lékaře

doc.MUDr.Zdeněk Fryšák, CSc., MUDr.David Karásek, Ph.D., MUDr.Milan Halenka, Ph.D.

Výskyt onemocnění štítné žlázy v populaci lze četností srovnat s incidencí diabetu. O pacienty s chorobou štítné žlázy není evidentně nouze. Klasický propedeutický přístup v kombinaci s moderní ultrasonografií opírající se o dostatečně široké, dostupné spektrum laboratorních metod umožňuje lékaři, který je v problematice orientován, stanovit již v ambulantním režimu s poměrně velkou přesností a spolehlivostí diagnózu tyreopatie. Dostupnost a relativní lehkost s níž lze často dospět k závěru může svádět k mylné představě, že diagnostický proces je snadný a bez úskalí. Že tomu tak není, by čtenáře měly přesvědčit následující řádky.

Bezlepková dieta pro praxi

Mgr.Petra Přibylová

Bezlepková dieta (BLD) hraje zcela zásadní roli v léčbě celiakie. Jde o dědičné autoimunitní onemocnění dětí i dospělých projevující se trvalou intolerancí lepku (glutenu) ve stravě. Vyloučíme-li potraviny obsahující lepek nebo jeho toxické frakce, odstraníme i vyvolávající příčinu. Přistupujeme k ní i v případě prokázané alergie na lepek (vzácná), kontroverzní je její použití u dětí se syndromem ADHD nebo autizmem. V následujícím textu bude pojednáno o bezlepkové dietě pouze ve vztahu k léčbě celiakie. Lepek je součást tzv. prolaminové frakce bílkovin, které se nacházejí společně se škrobem v endospermu semen některých obilovin, a to pšenice, žita, ječmene a ovsa. V případě pšenice představuje lepek dokonce až 80 % z bílkovinného obsahu. Bezlepková dieta je vždy velkým zásahem do života člověka. Zejména zpočátku po stanovení diagnózy se snažíme zajistit kolektivní spolupráci lékaře, nutričního terapeuta, popř. zájmové organizace a zapojit rodinu klienta. Zvládnutí BLD vyžaduje nemalé úsilí a motivaci, především proto, že se jedná o celoživotní změnu. Prognóza celiaků je při včasné diagnostice a správném dodržování BLD dobrá.