Časopis Medicína pro praxi také on-line!

Ve spolupráci s portálem Publero.com jsme pro všechny čtenáře časopisu Medicína pro praxi nachystali jeho novou digitální podobu. Vedle tištěné verze si tak můžete časopis přečíst i on-line. Nová verze je levnější, dostupná z kteréhokoliv počítače, přináší nové funkce a využít můžete také verzi pro váš tablet. Aktuální číslo12/2011 jsme navíc uvolnili ke stažení naprosto ZDARMA, můžete si tedy vše bezplatně vyzkoušet. Věříme, že vás nová podoba časopisu zaujme a bude nadále přínosným zdrojem informací a aktualit z vašeho oboru.

Aktuální trendy v léčbě bolesti

MUDr.Marek Hakl, Ph.D., MUDr.Boris Leštianský

V posledním roce jsme se v oblasti léčby bolesti setkali s řadou novinek. Byly publikovány nové doporučené postupy pro léčbu neuropatické bolesti EFNS, objevily se nové účinné látky a nové lékové formy. Z novinek pro systémové podávání jsou to především nové transmukózní fentanyly pro léčbu průlomové bolesti u onkologických pacientů a nová účinná látka tapentadol, která by se měla objevit nejdříve v retardované formě a následně i ve formě s rychlým uvolňováním. Obohacena je i skupina steroidních antiflogistik o novou molekulu lornoxicam. Zajímavé novinky se objevily i v oblasti lokální léčby neuropatické bolesti, pro léčbu postherpetické bolesti je určena náplast s 5% lidokainem a pro léčbu všech mononeuropatií náplast pro jednorázovou aplikaci s 8% kapsaicinem.

Léčba hypertenze ve specifických situacích a v přítomnosti komorbidit

prof.MUDr.Jan Bultas, CSc.

Léčba hypertenze je převážně v péči praktika, jen občas je nutno vyhledat pomoc specialisty. Nicméně lékař prvé linie musí léčit nemocného, který má řadu přidružených chorob, která přináší svá specifika. Optimální terapeutický přístup k hypertonikovi ovlivňuje řada faktorů: věk, přidružené choroby, vlastní výše krevního tlaku, medikace komorbidit, spolupráce nemocného a řada dalších faktorů. Výběr nejvhodnějšího léku, který nejlépe přispěje ke zlepšení prognózy nemocného a současně bude dobře tolerován, pak závisí na odhalení a respektování těchto zákonitostí. Předložený souhrn ukazuje, jaké jsou současné názory na léčbu hypertenze u seniorů, diabetiků, nefrologických nemocných, kardiaků se srdečním selháním či s chlopenními vadami, na léčbu hypertenze v těhotenství či u nemocných s rezistentní hypertenzí nebo s hypertenzní krizí. Z daného výčtu se zdá, že léčba hypertenze bude takový „crux medicorum“, naštěstí však základní principy lze aplikovat na většinu situací a vystačíme s relativně málo léky. Nicméně i mezi běžně užívanými antihypertenzivy jsou významné rozdíly nejen mezi skupinami, ale i uvnitř skupin.

Výživa u jaterního onemocnění

prof.MUDr.Marie Brodanová, DrSc.

Játra jsou centrem metabolizmu všech živin. Onemocnění jater mohou proto zasahovat do funkce celého organizmu. Již tím, že často dochází k výrazné malnutrici. Snahy o příznivé ovlivnění průběhu jaterních chorob skladbou přijímané potravy můžeme sledovat dávno, ale skutečné důkazy o prospěšnosti takových opatření stále chybí. Proto jsme v současnosti svědky rozumného odklonu od přísných „jaterních“ diet a přikláníme se spíše k individuálním dietám, s hlavním kritériem jejich tolerance a vhodné úpravy šetrnými technologickými postupy. Ze zkušenosti uvádíme i úskalí, která mohou mařit naše úsilí. Hlavním bodem je stadium chronických jaterních onemocnění ve stadiu kompenzace, kdy opatření se dotýkají většiny nemocných s jaterními chorobami a jsou používána i dlouhá léta.

Tinitus v ordinaci praktického lékaře

MUDr.Peter Sila

Tinitus (ušní šelest) je symptom. Může trvat několik sekund nebo téměř celý život. Lze jej rozdělit na objektivní a subjektivní. V převážné většině případů se jedná o subjektivní tinitus, tj. nezachytitelný vyšetřujícím. Může být příznakem různých nemocí, vést k psychické alteraci pacienta a vážně omezit jeho běžné aktivity i odpočinek. Dle zjištěných etiologických faktorů, doby trvání tinitu a výsledků vyšetření je terapie individuální. Léčbu lze rozdělit na medikamentózní, fyziatrickou, fyzikální, psychiatricko-psychologickou, alternativní, chirurgickou a kombinovanou. Součástí terapie je i vyloučení možných vyvolávajících faktorů, a to biologických, sociálních a fyzikálních. Vzhledem k tomu, že se jedná o symptom a může být způsoben řadou nemocí, zvláště vnitřního ucha, měl by být pacient s tinitem vyšetřen co nejdříve, a to ve specializované otorinolaryngologické ambulanci. Uvedené vyšetřovací a terapeutické postupy jsou pro lepší přehlednost popsané z pohledu ORL lékaře. Doufám však, že i tak budou následující řádky pro praktické lékaře přínosem.

Dlouhodobá léčba osteoporózy

MUDr.Martina Skácelová, prof.MUDr.Pavel Horák, CSc., MUDr.Martin Žurek, Ph.D.

Osteoporóza je nejčastějším metabolickým onemocněním skeletu, které vede ke zvýšenému riziku zlomenin. Ve farmakoterapii osteoporózy se používají přípravky snižující kostní resorpci či stimulující kostní novotvorbu. V souvislosti s léčbou osteoporózy existuje řada otazníků ohledně účinnosti a bezpečnosti zejména dlouhodobé antiresorpční terapie, stejně jako s hodnocením jejího efektu či rizik spojených s ukončením léčby. Bisfosfonáty, potentní inhibitory kostní resorpce při dlouhodobém podávání vedou k nárůstu kostní denzity v oblasti bederní páteře a proximálního femuru a snižují riziko vzniku osteoporotických fraktur. Přerušení terapie bisfosfonáty vede k postupnému nárůstu kostní resorpce a poklesu kostní denzity, riziko zlomenin však zůstává minimálně v průběhu prvního roku po vysazení snížené, zejména u dobře spolupracujících pacientek. Přerušení dlouhodobé terapie by mělo být zvažováno individuálně podle hodnocení rizika zlomeniny a po zhodnocení všech případných rizik a prospěchu pro pacienta.

Diabetická noha v ordinaci praktického lékaře: diagnostika a léčba

MUDr.Michala Pelikánová

Vzhledem k pandemii diabetu v posledních desetiletích je nutné soustředit se na včasnou a adekvátní léčbu diabetu a zároveň prevenci specifických orgánových komplikací. Syndrom diabetické nohy postihuje až 10 % pacientů s diabetem, 50 % diabetiků má více rizikových faktorů pro rozvoj tohoto syndromu. Stále přetrvává vysoký podíl diabetických pacientů na vysokých amputacích DK. Normální proces hojení ran je u diabetiků zpomalen, rozvoj infekce a gangrény je daleko časnější a se závažnějším průběhem. Klíčovými faktory pro prognózu diabetických ulcerací jsou infekce, ischemie, způsob ošetřování ran, ale hlavně prevence vzniku samotného defektu. V ordinaci praktického lékaře je nutná především dispenzarizace rizikových pacientů, jejich opakovaná edukace, včasné rozpoznání rozvíjející se komplikace a její adekvátní léčba.