Med. Pro Praxi 2008; 5(1): 3
Med. Pro Praxi 2008; 5(1): 6-8
Obezita je onemocnění s výrazně vzrůstající prevalencí a incidencí, a to nejen v rozvinutých zemích, ale i v mnohých zemích rozvojových. V Evropě dosahuje prevalence obezity 10–40 % a Česká republika se řadí na přední místa evropského žebříčku. Hlavní rizika obezity představují s ní sdružené zdravotní komplikace. Obezita zvyšuje morbiditu a mortalitu, a to především na kardiovaskulární onemocnění (hypertenze, ICHS, CMP), metabolická onemocnění (DM 2. typu) a některé nádory (ca prsu, dělohy, tračníku). Je tak po kouření druhou nejčastější a zároveň ovlivnitelnou příčinou smrti. Nejnižší celková úmrtnost u mužů je v rozmezí BMI 23–24,9...
Med. Pro Praxi 2008; 5(1): 10-14
Refluxní nemoc jícnu je časté gastroenterologické onemocnění s širokým spektrem symptomů a klinickým obrazem kolísajícím od nezávažných nepravidelných obtíží až po potenciálně rizikový Barretův jícen. Kromě typických projevů – pyrózy a regurgitace se může projevovat atypickými a mimojícnovými potížemi. Hlavní roli ve farmakoterapii mají inhibitory protonové pumpy. Ve většině případů je průběh onemocnění protrahovaný, vyžadující dlouhodobou udržovací léčbu. Při nedostatečné účinnosti konzervativní léčby je možný chirurgický antirefluxní výkon.
Med. Pro Praxi 2008; 5(1): 15-18
Inzulinová pumpa (CSII – continuous subcutaneous insulin infusion) je automatický systém s počítačově ovládanou mechanickou stříkačkou, naplněnou inzulinem, na kterou je napojena kanyla. Inzulin se dostává do podkoží kanylou, jejíž minimální invazivita umožňuje nepřerušenou aplikaci inzulinu do stejného místa po dobu několika dnů. Pacient může předprogramovat různou rychlost dodání inzulinu pro libovolné časové úseky během dne i noci. V České republice je oficiálně registrováno 2 700 diabetiků s inzulinovou pumpou. Předpokládáme-li, že třetina až polovina z nich není patrně registrována, je možno odhadnout celkový počet pumpou léčených...
Med. Pro Praxi 2008; 5(1): 19-22
Revmatizmem měkkých tkání – Soft tissue rheumatism (STR) jsou nazývány bolestivé syndromy pohybové soustavy lokalizované převážně mimo vlastní klouby a kosti s postižením periartikulárních vazivových struktur. STR je provázen subjektivně bolestí, může být součástí systémového onemocnění nebo se jedná o lokální záležitost. Před stanovením diagnózy STR je nutné vyloučit jiná onemocnění.
Med. Pro Praxi 2008; 5(1): 23-27
V České republice je karcinom plic nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný novotvar. Většina nemocných má v době stanovení diagnózy příznaky. Vyšetření nemocných se zaměřuje na stanovení morfologického typu a rozsahu onemocnění. Hlavní léčebnou modalitou u malobuněčného karcinomu plic je chemoterapie, u nemalobuněčného typu operace. Onemocnění je obvykle diagnostikováno až v pokročilém stadiu a operační léčbu lze použít je u malé části nemocných. Většina nemocných je léčena chemoterapií, buď v kombinaci s jinými léčebnými modalitami, nebo u generalizovaného onemocnění karcinomu plic samotnou chemoterapií. V posledních letech se uplatňuje i biologická...
Med. Pro Praxi 2008; 5(1): 28-31
Aortální stenóza je nejčastější chlopenní vadou současnosti. Její příčinou jsou degenerativní onemocnění cípů, avšak podílí se na nich i změny zánětlivé, biochemické a mechanické. Závažnou roli hraje i zvyšující se věk populace, onemocnění je mnohem častější ve stáří. Vada se projevuje nejčastěji dušností, stenokardiemi a synkopami. Detekce vady spočívá v podrobné anamnéze a pečlivém klinickém vyšetření. Abnormální poslechový nález vyžaduje echokardiografické vyšetření. Potvrzenou vadu sleduje kardiolog, který také léčí časté přidružené nemoci: hypertenzi či dyslipidémii. Aortální stenóza je indikovaná k operaci při vzniku symptomů a potvrzené závažnosti...
Med. Pro Praxi 2008; 5(1): 33-38
Obsedantně kompulzivní porucha je častá, chronická a handicapující porucha charakterizovaná obsesemi a kompulzemi. Obsese jsou rekurentní, nutkavé a stresující myšlenky, představy nebo impulzy, zatímco kompulze jsou opakované, zdánlivé nesmyslné projevy chování, ke kterým se postižený cítí být nutkán. Obsese a kompulze způsobují značný distres, zabírají hodně času a narušují významně běžný život, sociální i pracovní aktivity. Moderní přístupy v léčbě, speciálně kognitivně behaviorální terapie a serotonergní léky mohou významně pomoci ke snížení příznaků. Používání SSRI a clomipraminu je unikátní tím, že jsou to jediné léky s výrazným serotonergním...
Med. Pro Praxi 2008; 5(1): 41-44
V terapii migrény se v současnosti uplatňuje tzv. stratifikovaná léčba. U lehkých záchvatů podáváme analgetika a antirevmatika perorálně, u středně těžkých aplikujeme tyto léky parenterálně, přidáváme antiemetika. Specifická antimigrenika, tzv. triptany jsou indikována u středně těžkých a těžkých záchvatů. Při nárůstu frekvence či nedostatečném efektu akutní léčby nasazujeme profylaxi ze skupiny betablokátorů, antiepileptik či antidepresiva. Tenzní bolest hlavy léčíme jednoduchými analgetiky, v případě nárůstu frekvence podáváme profylakticky např. antidepresiva a doplňujeme nefarmakologickými metodami.
Med. Pro Praxi 2008; 5(1): 46