Medicína pro praxi – 3/2024

MEDICÍNA PRO PRAXI / Med. Praxi. 2024;21(3):170-176 / www.medicinapropraxi.cz 174 ZAZNĚLO NA KONGRESE Obezita a farmakoterapie pod lupou Závěr Obezitu je třeba chápat jako chronické onemocnění. Problémem většiny obézních jedinců a také hlavní příčinou selhání léčby obezity jsou chutě a „emoční hlad“. Znovunabytá kontrola nad chutí k jídlu významně pomáhá v léčbě obezity. Stanovení fenotypu obezity a odpovídající výběr farmakoterapie dle mechanismu účinku prokazatelně vedou k vyššímu úbytku hmotnosti. Fixní kombinace naltrexon/ bupropion ovlivňuje jak hypothalamickou, tak hédonickou složku regulace příjmu potravy. U obézních jedinců, u nichž je po 16 týdnech léčby touto kombinací dosaženo nejméně 5% úbytku tělesné hmotnosti, lze po jednom roce léčby počítat s >12% redukcí váhy. Léčba obezity musí být podobně jako u ostatních chronických onemocnění doživotní. Obézní mozek Přednášel doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. Psychiatricka klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Depresogenní a obezitogenní životní styl Obezita patří spolu s kardiovaskulárními chorobami, hormonálními poruchami, nádory a záněty gastrointestinálního traktu, dermatologickými a revmatologickými chorobami, osteoporózou, migrénou, alergiemi a depresivními či úzkostnými poruchami mezi civilizační onemocnění. Tato onemocnění se často vyskytují současně a jejich riziko dnes stoupá i u mladších věkových skupin. Příčinou prudkého nárůstu jejich prevalence je rychlá změna životního stylu populace na depresogenní/obezitogenní způsob života, který zahrnuje přejídání, nedostatek některých živin, sedavý způsob života, nedostatek slunečního svitu (a následně vitaminu D), spánkovou deprivaci a sociální izolaci. Pokud porovnáme současný zivotni styl se životem delniku ve stredni viktorianske dobe (v letech 1850–1880), je nápadná jejich výrazně vyšší pohybová aktivita – 55 až 70 hodin tydne v podobě práce a volnocasových aktivit (zahradniceni, kopaná). Vzhledem k tomu byl kaloricky př jem u těchto dělníků skoro dvojnasobný než dnes, přičemž jejich strava obsahovala 8–10 porcí ovoce a zeleniny denne, více nenasycenych mastnych kyselin a vyrazne méně transmastnych kyselin, soli a cukru a také méně alkoholu. Delka zivota delniku (po odecteni dětí, které zemrely do 5 let veku) dosahovala 75 let u muž a 73 let u zen, a to vcetne mortality souvisejici s tehotenstvim a porody. Současná střední délka života Čechů pri vyspele zdravotni pé i není příliš odlišná (76 let u muž a 82 let u zen). Vyskyt degenerativnich onemocneni byl u delniku ve viktorianske dobe navic 10× niž s nez v dnesni populaci (12). Doutnající systémový zánět jako důsledek obezity Vsechny výše popsané změny životního stylu maji dopad na funkci imunitniho systemu. Od roku 1950 jsme svedky prudkeho narustu tzv. imunitně modulovaných chorob, jako je roztrousena skleroza, astma, Crohnova choroba či diabetes 1. typu (13). Současně vedou zmeny ve způsobu stravovani (stale vetš porce jidla, konzumace prumyslove zpracovanych potravin) a nedostatek pohybové aktivity k narustu prevalence obezity (14, 15). Podílí se na něm i nedostatek spánku, který vede k rade deju, jako jsou sní eni leptinu a glukagonu podobného peptidu (GLP-1), zvý eni ghrelinu, volnych mastnych kyselin a katecholaminu, prozanetlive zmeny (zvý eni interleukinu 6 a tumor nekrotizujiciho faktoru α), zvý eni aktivity sympatiku a aktivace mozku v reakci na př jem potravy. Dusledkem je inzulinova rezistence, sní ena aktivita β‑bunek pankreatu a naruseni energeticke homeostazy – rozviji se diabetes 2. typu a obezita (16). Nadměrné množství tuku v lidském organismu je podle posledních poznatků příčinou doutnajícího systémového zánětu. Pokud objem tukove tkane vzroste nad kriticke mnozstvi, začíná produkovat prozanetlivé cytokiny (interleukin [IL]-1 b, IL-6, IL-2, IL-17, tumor nekrotizující faktor α [TNF‑α], interferon γ) a současně dochazi k dysfunkci adipokinu (zvý eni leptinu a sní eni adiponektinu) (17). Rozvíjí se chronicky systemovy zanet, který zahrnuje i aktivaci imunitnich dějů v centrálním nervovém systému (CNS). Potenciální spouštěči tohoto zánětu jsou nadměrný příjem některých složek potravy, např. volných mastných kyselin, mechanický stres vznikající interakcí mezi expandujícími adipocyty a mezibuněčnou hmotou, hypoxie v důsledku narůstajícího objemu tukové tkáně, ale také vyšší množství antigenů pronikajících do cirkulace propustnější střevní stěnou (17). Zvýšená permeabilita střevní stěny je dána změnou střevního mikrobiomu v důsledku změny složení stravy. Vede k narušení osy střevo– mozek. U obézních jedinců ovlivňuje zvý ene mnozstvi cytokinu a adipokinu spolu s infiltraci tkane imunitnimi bunkami pronikajicimi pres rozvolneny endotel i vlastní činnost CNS (18). Dopad systémového zánětu na poruchy nálady a neurodegeneraci Přtomnost cytokinu v mozku vyvolava chovani typicke pro infekcni onemocneni, tzv. sickness behaviour. Ú elem tohoto chovani, ktere bylo zjisteno u ruznych zivocisnych druhu, je eliminovat cinnost jedince ve skupine. Při tomto procesu se ale spotřebovává ve zvýšené míře tryptofan potřebný pro tvorbu serotoninu. Nedostatek serotoninu a následně také melatoninu (jehož prekurzorem je serotonin) vede k rozvoji deprese, uzkosti a poruch spanku. Tento mechanismus vysvetluje nektere fenotypy chovani pacientu pri zanetlivem onemocneni, jako je smutek, sebevrazedne myslenky, naruseni kognice, naruseni spanku a cirkadiannich rytmu, ztrata radosti ci nedostatek energie (19). Aktivní zánět ovšem také narušuje neuroneogenezi (20). Dochazi totiž ke změně tvorby excitotoxickych latek, napr. glutamatu, který v nadbytku pusobi neurotoxicky a brzdi tvorbu novych neuronu. Snížená koncentrace dopaminu a serotoninu také narušuje funkci osy hypothalamus–hypofyza–nadledviny, což mů e vyznamne prispívat k rozvoji poruch nalady, schizofrenie a demence (21). Na základě aktivity zanetu stanovene napřklad pomocí sérové koncentrace C‑reaktivniho proteinu (CRP) lze odhadnout miru naruseni kognitivnich funkci. Se zvý enou koncentraci CPR koreluje koncentrace glutamatu v bazalnich gangliich, a ta koreluje s postizenim kognitivnich funkci

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=