Med. Pro Praxi 2005; 3: 106-108
Nespavost v ambulanci praktického lékaře
- Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Nespavost je definována poruchou usínání, přerušovaným spánkem (častým) a časným probouzením. Jedna či všechny uvedené podmínky vedou k nedostatečnému množství spánku, jehož důsledkem jsou denní stesky na neodpočatost a únavu. Výskyt nespavosti v populaci je velmi častý. Klasické dělení rozeznává primární a sekundární insomnii. Primární nespavost rozdělujeme na 6 hlavních typů: psychofyziologická, paradoxní, akutní, z nesprávné spánkové hygieny, idiopatická, související s jinými onemocněními. V ordinaci praktického lékaře by mělo dojít na základě odběru anamnestických dat ke stanovení typu insomnie. Podání nebenzodiazepinových hypnotik a/nebo edukace ve spánkové hygieně (psychoterapie) jsou často postačující k léčbě nekomplikovaných typů insomnie a lze je uplatnit v ordinaci praktického lékaře. Složitější případy náleží specialistům či spánkovým poradnám.
Klíčová slova: Klíčová slova: insomnie, psychoterapie, nebenzodiazepinová hypnotika, spánková hygiena, spánkové desatero.
Zveřejněno: 1. leden 2006 Zobrazit citaci
Reference
- American Academy of Sleep Medicine: International Classification of Sleep Disorders: Diagnostic and Coding manual, 2nd ed., Westchester, American Academy of Sleep Medicine 2005.
- Kryger MH, Roth T, Dement WC. Principles and Practice of Sleep Medicine, 4th Ed. Philadelphia, Elsevier 2005.
- Management of insomnia - NCSDR Working Group. Sleep, 1999; 22 (Suppl 2): S402-S408.
- National Institutes of Health. Stae-of-the-Science Conference Statement. Manifestation and Management of Chronic Insomnia in Adults. Bethesda 2005.
- Pretl M. Insomnie. Practicus 2004; 3 (7): 252-254.