Med. praxi. 2011;8(9):360-363 [Prakt. lékáren. 2009; 5(4): 164-167]
Možnosti medikamentózní léčby u Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy
- Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE Lighthouse a 1. LF UK, Praha
- Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK, Praha
Základ farmakoterapie idiopatických střevních zánětů (IBD) tvoří aminosalicyláty, kortikoidy, imunosupresiva a v poslední době také
biologická léčba. Aminosalicyláty (sulfasalazin, mesalazin) jsou vhodnými léky pro útočnou a udržovací léčbu nemocných s mírně
až středně aktivní ulcerózní kolitidou (UC). U ohraničených tvarů této nemoci se podávají lokálně ve formě čípků nebo rektálních nálevů,
event. pěny. U nemocných s rozsáhlým postižením tlustého střeva je vhodná perorální terapie event. v kombinaci s lokální léčbou.
Význam aminosalicylátů v terapii Crohnovy nemoci (CN) je v poslední době poněkud menší než tomu bylo dříve. Využívají se především
v profylaktické léčbě recidivy CN po provedené střevní resekci. Glukokortikoidy se systémovým účinkem mají mocný protizánětlivý
efekt a jsou využívány v perorální nebo parenterální léčbě u nemocných s těžším průběhem ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci. Jejich
dlouhodobé podávání je však zatíženo vysokým rizikem závažných nežádoucích účinků, jejichž intenzita narůstá s dávkou a délkou
podávání. Ukázalo se, že glukokortikoidy nemají význam v prevenci relapsu IBD. Topické steroidy (budesonid) jsou první terapeutickou
volbou u ileocékální formy CN s mírnou až střední aktivitou. Imunosupresiva, především tiopuriny, jsou indikována v terapii chronicky
aktivních forem IBD, u některých mimostřevních projevů a v léčbě fistulující Crohnovy nemoci. V praxi jsou především využívána pro jejich
tzv. kortikosteroidy šetřící efekt. Od počátku milénia byla do terapie střevních zánětů zavedena biologická léčba. Jedná se o podávání
chimérické nebo kompletně humánní protilátky, která je namířena proti tumor nekrózujícímu faktoru alfa, který je uvolňován do tkání
a tělesných tekutin z aktivovaných leukocytů v průběhu zánětlivé reakce. U 80 – 90 % nemocných s IBD, kteří nereagovali na konvenční
terapii kortikosteroidy a imunosupresivy, vede biologická terapie k významnému zlepšení stavu nebo dosažení remise.
Klíčová slova: Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida, aminosalicyláty, glukokortikoidy, imunosupresiva, biologická léčba
Drug treatment options for Crohn’s disease and ulcerative colitis
The options of medicamentous therapy in Crohn´s disease and ulcerative colitis aminosalicylates, corticosteroids, immunosuppressants,
and recently also biological therapy are the mainstays of pharmacotherapy of inflammatory bowel diseases (IBD). Aminosalicylates
(sulphasalazine, mesalazine) are essential drugs for both induction and maintenance treatments of patients with ulcerative colitis. They
are administered orally, in limited disease they may also be administered locally in the form of suppositorias or enemas or rectal foams.
Corticosteroids with systemic effect have a strong anti-inflammatory effect and are used in oral or parenteral therapy in patients with
a severe course of Crohn´s disease and ulcerative colitis. Treatment with corticosteroids is burdened with a risk of serious adverse effects
the intensity of which increases with the dose and duration of administration. It has been shown, that corticosteroids have no effect as
a maintenance therapy in preventing the relapse of IBD. The topical steroid (budesonide) is the first choice of therapy in patients with
ileocaecal Crohn‘s disease with a mild to moderate inflammatory activity. Immunosuppressants, particularly thiopurines, are indicated
in the treatment of chronically active course of IBD, in the case of some extraintestinal manifestations, and in patients with perianal fistulating
Crohn‘s disease. They are used particularly in practice due to its corticosteroids-sparing effect. In the last ten years, the options
of medical treatment for IBD have been broadened by biological therapy (infliximab and adalimumab). There are chimeric or human
immunoglobulins target to the tumor necrotising factor alpha, which is released from activated leucocytes during inflammatory pathway
in tissue or into circulation. In a high proportion of patients (80%-90%) unresponsive to conventional treatment with corticosteroids and
immunosuppressants, are significantly improved after biological therapy has been started.
Keywords: Crohn´s disease, ulcerative colitis, aminosalicylates, corticosteroids, immunosuppressants, biologicals
Zveřejněno: 15. září 2011 Zobrazit citaci
Reference
- Liechtenstein GR, Kamm MA, Sandborn WJ, et al. MMX mesalazine for the induction of remission of mild - to - moderately active ulcerative colitis: efficacy and tolerability in specific patient subpopulation. Aliment Pharmacol Ther 2008; 27(11): 1094-1102.
Přejít k původnímu zdroji... 
Přejít na PubMed... - Pearson DC, May GR, Fick GH, Sutherland LR. Azathioprine and 6-mercaptopurine on Crohn´s disease. A meta-analysis. Ann Intern Med 1995; 123: 132-142. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Lukáš M. Biologická terapie idiopatických střevních zánětů. Remedia 2007; 17(4): 34-35.
- Lukáš M, Ďuricova D, Bortlik M, et al. Doporučení pro podávání biologické léčby u nemocných s idiopatických střevních zánětů. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2008; 62(5): 283-289.
- Zbořil V. Biologická terapie v gastroenterologii. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2007; 61(6): 293-296.
- Travis SPL, Stange EF, Lémann M, et al. European evidencebased Consensus on the management of ulcerative colitis: Current Management. J Crohns Colitis 2008; 2(1): 24-48. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- D´Haens G, Panaccione R, Higgins PDR, et al. The London position statement of the World Congress of Gastroenterology on biological therapy for IBD with the European Crohn´s Colitis Organisation: When to start, when to stop, which drug to choose, and how to predict response? Am J Gastroenterol 2011; 106: 199-212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...