Med. praxi. 2022;19(5):377-384

AT1 blokátory nejen v léčbě hypertenze

MUDr. Zuzana Zafarová

7. října 2022 uspořádala společnost Zentiva na XXXIX. konferenci České společnosti pro hypertenzi sympozium věnované sartanům. Profesor Zelinka v úvodu sympozia připomněl nepříznivé důsledky nonadherence k preventivní kardiovaskulární léčbě, včetně zvýšeného výskytu cévních mozkových příhod či zvýšené mortality. Rozebral možné příčiny nedodržování léčby a na základě klinických důkazů doporučil především pravidelnou kontrolu adherence pacientů k předepsané léčbě, používání fixních kombinací a předepisování přípravků s minimem nežádoucích účinků. Jak ukázal, z antihypertenziv vykazují nejnižší riziko vysazení léčby z důvodu nežádoucích účinků AT1 blokátory. Docent Petrák připomněl mechanismus účinku AT1 blokátorů a rozdílné charakteristiky jednotlivých přípravků z této třídy antihypertenziv. Zaměřil se na jejich porovnání s ACEI a doložil, že AT1 blokátory poskytují stejnou KV ochranu a účinné snížení krevního tlaku, ovšem s nižším rizikem přerušení léčby. Poukázal na postavení AT1 blokátorů v současných českých, evropských i mezinárodních doporučeních pro léčbu hypertenze, kde figurují jako 1. volba bez ohledu na průvodní choroby pacientů, jako je chronické onemocnění ledvin, ICHS, srdeční selhání či fibrilace síní. Profesor Widimský se věnoval přínosu AT1 blokátorů u dalších onemocnění. Ukázal, že je lze využít u pacientů se srdečním selháním se sníženou i zachovanou ejekční frakcí, jako prevenci vzniku nebo recidivy fibrilace síní, jako doporučenou léčbu u pacientů s hypertenzí a chronickou obstrukční plicní nemocí, u hypertoniků s chronickým onemocněním ledvin, kde vykazují dobrou antihypertenzní účinnost i renoprotektivitu, a upozornil na příznivé metabolické účinky telmisartanu u pacientů s diabetem 2. typu a metabolickým syndromem. Přinášíme souhrn celého sympozia.

Zveřejněno: 29. listopad 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Zafarová Z. AT1 blokátory nejen v léčbě hypertenze. Med. praxi. 2022;19(5):377-384.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Kolandaivelu K, Leiden BB, O'Gara PT, et al. Non-adherence to cardiovascular medications. Eur Heart J. 2014;35(46):3267-3276. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Burnier M, Egan BM. Adherence in Hypertension. Circ Res. 2019;124(7):1124-1140. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Strauch B, Petrák O, Zelinka T, et al. Precise assessment of noncompliance with the antihypertensive therapy in patients with resistant hypertension using toxicological serum analysis. J Hypertens. 2013;31(12):2455-2461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Lawson AJ, Hameed MA, Brown R, et al. Nonadherence to antihypertensive medications is related to pill burden in apparent treatment-resistant hypertensive individuals. J Hypertens. 2020;38(6):1165-1173. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Gupta P, Patel P, Štrauch B, et al. Risk Factors for Nonadherence to Antihypertensive Treatment. Hypertension. 2017;69(6): 1113-1120. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Rea F, Mella M, Monzio Compagnoni M, et al. Women discontinue antihypertensive drug therapy more than men. Evidence from an Italian population-based study. J Hypertens. 2020;38(1):142-149. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Collet JP, Montalescot G, Steg PG, et al. Clinical outcomes according to permanent discontinuation of clopidogrel or placebo in the CHARISMA trial. Arch Cardiovasc Dis. 2009;102(6-7):485-496. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Herttua K, Martikainen P, Batty GD, et al. Poor Adherence to Statin and Antihypertensive Therapies as Risk Factors for Fatal Stroke. J Am Coll Cardiol. 2016;67(13):1507-1515. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Corrao G, Rea F, Ghirardi A, et al. Adherence with antihypertensive drug therapy and the risk of heart failure in clinical practice. Hypertension. 2015;66(4):742-749. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Thomopoulos C, Parati G, Zanchetti A. Effects of blood-pressure-lowering treatment in hypertension: 9. Discontinuations for adverse events attributed to different classes of antihypertensive drugs: meta-analyses of randomized trials. J Hypertens. 2016;34(10):1921-1932. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Parati G, Kjeldsen S, Coca A, et al. Adherence to Single-Pill Versus Free-Equivalent Combination Therapy in Hypertension: A Systematic Review and Meta-Analysis. Hypertension. 2021;77(2):692-705. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Schrader J, Lüders S, Kulschewski A, et al; MOSES Study Group. Morbidity and Mortality After Stroke, Eprosartan Compared with Nitrendipine for Secondary Prevention: principal results of a prospective randomized controlled study (MOSES). Stroke. 2005;36(6):1218-1226. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Parving HH, Lehnert H, Bröchner-Mortensen J, et al. Irbesartan in Patients with Type 2 Diabetes and Microalbuminuria Study Group. The effect of irbesartan on the development of diabetic nephropathy in patients with type 2 diabetes. N Engl J Med. 2001;345(12):870-878. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Lewis EJ, Hunsicker LG, Clarke WR, et al; Collaborative Study Group. Renoprotective effect of the angiotensin-receptor antagonist irbesartan in patients with nephropathy due to type 2 diabetes. N Engl J Med. 2001;345(12): 851-860. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Carson P, Massie BM, McKelvie R, et al; I-PRESERVE Investigators. The irbesartan in heart failure with preserved systolic function (I-PRESERVE) trial: rationale and design. J Card Fail. 2005; 11(8):576-585. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Papademetriou V, Farsang C, Elmfeldt D, et al. Study on Cognition and Prognosis in the Elderly study group. Stroke prevention with the angiotensin II type 1-receptor blocker candesartan in elderly patients with isolated systolic hypertension: the Study on Cognition and Prognosis in the Elderly (SCOPE). J Am Coll Cardiol. 2004;44(6):1175-1180. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Brenner BM, Cooper ME, de Zeeuw D, et al; RENAAL Study Investigators. Effects of losartan on renal and cardiovascular outcomes in patients with type 2 diabetes and nephropathy. N Engl J Med. 2001;345(12): 861-869. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Pitt B, Poole-Wilson PA, Segal R, et al. Effect of losartan compared with captopril on mortality in patients with symptomatic heart failure: randomised trial - the Losartan Heart Failure Survival Study ELITE II. Lancet. 2000;355(9215):1582-1587. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Dickstein K, Kjekshus J; OPTIMAAL Steering Committee of the OPTIMAAL Study Group. Effects of losartan and captopril on mortality and morbidity in high-risk patients after acute myocardial infarction: the OPTIMAAL randomised trial. Optimal Trial in Myocardial Infarction with Angiotensin II Antagonist Losartan. Lancet. 2002;360(9335):752-760. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Dahlöf B, Devereux RB, Kjeldsen SE, et al; LIFE Study Group. Cardiovascular morbidity and mortality in the Losartan Intervention For Endpoint reduction in hypertension study (LIFE): a randomised trial against atenolol. Lancet. 2002;359(9311):995-1003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Cohn JN, Tognoni G; Valsartan Heart Failure Trial Investigators. A randomized trial of the angiotensin-receptor blocker valsartan in chronic heart failure. N Engl J Med. 2001;345(23):1667-1675. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Pfeffer MA, McMurray JJ, Velazquez EJ, et al; Valsartan in Acute Myocardial Infarction Trial Investigators. Valsartan, captopril, or both in myocardial infarction complicated by heart failure, left ventricular dysfunction, or both. N Engl J Med. 2003;349(20):1893-906. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Julius S, Kjeldsen SE, Weber M, et al; VALUE trial group. Outcomes in hypertensive patients at high cardiovascular risk treated with regimens based on valsartan or amlodipine: the VALUE randomised trial. Lancet. 2004;363(9426):2022-2031. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Cohn JN, Tognoni G. A randomized trial of the angiotensin-receptor blocker valsartan in chronic heart failure. N Engl J Med. 2001;345(23):1667-1675. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Yusuf S, Pfeffer MA, Swedberg K, et al. Effects of candesartan in patients with chronic heart failure and preserved left-ventricular ejection fraction: the CHARM-Preserved Trial. Lancet. 2003;362(9386):777-781. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Dahlof B, Devereux RB, Kjeldsen SE, et al. Cardiovascular morbidity and mortality in the Losartan Intervention For Endpoint reduction in hypertension study (LIFE): a randomized trial against atenolol. Lancet. 2002;359(9311):995-1003. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Burnier M, Brunner HR. Angiotensin II receptor antagonists. Lancet. 2000;355(9204):637-645. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Brunner HR. The new oral angiotensin II antagonist olmesartan medoxomil: a concise overview. J Hum Hypertens. 2002;16(Suppl 2):S13-S16. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Kakuta H, Sudoh K, Sasamata M, et al. Telmisartan has the strongest binding affinity to angiotensin II type 1 receptor: comparison with other angiotensin II type 1 receptor blockers. Int J Clin Pharmacol Res. 2005;25(1):41-46.
  30. Wienen W, Hauel N, Van Meel JC, et al. Pharmacological characterization of the novel nonpeptide angiotensin II receptor antagonist, BIBR 277. Br J Pharmacol. 1993;110(1):245-252. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Song JC, White M. Olmesartan medoxomil (CS-866): An angiotensin II receptor blocker for treatment of hypertension. Formulary. 2001;36(7):487-499.
  32. Asmar R. Targeting effective blood pressure control with angiotensin receptor blockers. Int J Clin Pract. 2006;60(3):315-320. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Israili ZH. Clinical pharmacokinetics of angiotensin II (AT1) receptor blockers in hypertension. J Hum Hypertens. 2000;14(Suppl 1):S73-S86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Benson SC, Pershadsingh HA, Ho CI, et al. Identification of telmisartan as a unique angiotensin II receptor antagonist with selective PPARgamma-modulating activity. Hypertension. 2004;43(5):993-1002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Dzau VJ, Antman EM, Black HR, et al. The cardiovascular disease continuum validated: clinical evidence of improved patient outcomes: part I: Pathophysiology and clinical trial evidence (risk factors through stable coronary artery disease). Circulation. 2006;114(25):2850-2570. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Dzau V, Braunwald E. Resolved and unresolved issues in the prevention and treatment of coronary artery disease: a workshop consensus statement. Am Heart J. 1991;121(4 Pt 1):1244-1263. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Yusuf S, Hawken S, Ounpuu S, et al; INTERHEART Study Investigators. Effect of potentially modifiable risk factors associated with myocardial infarction in 52 countries (the INTERHEART study): case-control study. Lancet. 2004;364(9438):937-952. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Fabia MJ, Abdilla N, Oltra R, et al. Antihypertensive activity of angiotensin II AT1 receptor antagonists: a systematic review of studies with 24 h ambulatory blood pressure monitoring. J Hypertens. 2007;25(7):1327-1336. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. ONTARGET Investigators, Yusuf S, Teo KK, Pogue J, et al. Telmisartan, ramipril, or both in patients at high risk for vascular events. N Engl J Med. 2008;358(15):1547-1559. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Bangalore S, Fakheri R, Toklu B, et al. Angiotensin-Converting Enzyme Inhibitors or Angiotensin Receptor Blockers in Patients Without Heart Failure? Insights From 254,301 Patients From Randomized Trials. Mayo Clin Proc. 2016;91(1):51-60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  41. Corrao G, Zambon A, Parodi A, et al. Discontinuation of and changes in drug therapy for hypertension among newly-treated patients: a population-based study in Italy. J Hypertens. 2008;26:819-824. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Williams B, Mancia G, Spiering W, et al; Authors/Task Force Members. 2018 ESC/ESH Guidelines for the management of arterial hypertension: The Task Force for the management of arterial hypertension of the European Society of Cardiology and the European Society of Hypertension: The Task Force for the management of arterial hypertension of the European Society of Cardiology and the European Society of Hypertension. J Hypertens. 2018;36(10):1953-2041. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  43. Volpe M, Savoia C, De Paolis P, et al. The renin-angiotensin system as a risk factor and therapeutic target for cardiovascular and renal disease. J Am Soc Nephrol. 2002 Nov;3(Suppl 3):S173-S178. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Štrauch B. Blokátory renin¬angiotenzinového systému a COVID¬19. Hypertenze a kardiovaskulární prevence. 2021;11(1):4-7.
  45. Levy D, Larson MG, Vasan RS, et al. The progression from hypertension to congestive heart failure. JAMA. 1996 May 22-29;275(20):1557-1562. Přejít k původnímu zdroji...
  46. Shah KS, Xu H, Matsouaka RA, et al. Heart Failure With Preserved, Borderline, and Reduced Ejection Fraction: 5-Year Outcomes. J Am Coll Cardiol. 2017 Nov 14;70(20):2476-2486. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Kjeldsen SE, von Lueder TG, Smiseth OA, et al. Medical Therapies for Heart Failure With Preserved Ejection Fraction. Hypertension. 2020 Jan;75(1):23-32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  48. Rogers JK, Pocock SJ, McMurray JJ, et al. Analysing recurrent hospitalizations in heart failure: a review of statistical methodology, with application to CHARM-Preserved. Eur J Heart Fail. 2014 Jan;16(1):33-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. Fogari R, Mugellini A, Zoppi A, et al. Effect of telmisartan and ramipril on atrial fibrillation recurrence and severity in hypertensive patients with metabolic syndrome and recurrent symptomatic paroxysmal and persistent atrial fibrillation. J Cardiovasc Pharmacol Ther. 2012 Mar;17(1):34-43. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. Pan G, Zhou X, Zhao J. Effect of telmisartan on atrial fibrillation recurrences in patients with hypertension: a systematic review and meta-analysis. Cardiovasc Ther. 2014 Aug;32(4):184-188. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  51. Unger T, Borghi C, Charchar F, et al. 2020 International Society of Hypertension global hypertension practice guidelines. J Hypertens. 2020 Jun;38(6):982-1004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  52. Burnier M, Lin S, Ruilope L, et al. Effect of angiotensin receptor blockers on blood pressure and renal function in patients with concomitant hypertension and chronic kidney disease: a systematic review and meta-analysis. Blood Press. 2019 Dec;28(6):358-374. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  53. Benson SC, Pershadsingh HA, Ho CI, et al. Identification of telmisartan as a unique angiotensin II receptor antagonist with selective PPARgamma-modulating activity. Hypertension. 2004 May;43(5):993-1002. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  54. Derosa G, Cicero AF, D'Angelo A, et al. Telmisartan and irbesartan therapy in type 2 diabetic patients treated with rosiglitazone: effects on insulin-resistance, leptin and tumor necrosis factor-alpha. Hypertens Res. 2006 Nov;29(11):849-856. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Medicína pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.