Medicína pro praxi, 2007, číslo 4

Defekty na dolních končetinách u pacientů s diabetes mellitus

MUDr. Pavlína Piťhová, MUDr. Michala Pelikánová, doc. MUDr. Milan Kvapil CSc

Med. Pro Praxi 2007; 4: 161-164

U diabetiků se velmi často setkáváme s defekty na dolních končetinách, především se syndromem diabetické nohy a bércovým vředem (ulcus cruris). Syndromem diabetické nohy označujeme destruktivní postižení tkání dolních končetin diabetiků distálně od kotníku, jehož následkem jsou rozsáhlé ulcerace, gangrény a v krajních případech i nutnost amputace končetiny. Hlavní faktory, které vedou ke vzniku diabetické nohy, jsou diabetická neuropatie (senzomotorická a viscerální), ischemie končetiny (angiopatie), snížení kloubní pohyblivosti a působení tlaku na plosku nohy. Na vzniku a obtížném hojení ulcerací se často podílí infekce. Bércový vřed u pacienta s...

Hirsutizmus

MUDr. Jana Heresová CSc, MUDr. Marie Vrzáňová

Med. Pro Praxi 2007; 4: 165-168

Hirsutizmus je patologický růst a distribuce ochlupení u žen způsobená androgenní stimulací pilosebaceosní jednotky. Příčina je multifaktoriální a závisí na etnickém nebo familiárním výskytu, hormonální poruše s nadprodukcí androgenů ve steroidogenní žláze (nadledviny, ovaria), paraendokrinní sekreci nádoru, iatrogenní příčině, genových abnormalitách aj. Výskyt zvýšené tvorby ochlupení u žen je mezi 5–10 %. Autorky rozebírají nejčastější příčiny hirsutizmu a hypertrichózy u žen jako příznaku poruchy tvorby terminálního vlasu vlivem hormonální poruchy, enzymové distribuce, metabolických, nádorových a jiných stavů. Podávají přehled současných...

Deprese s úzkostí a poruchami spánku

MUDr. Jiřina Kosová

Med. Pro Praxi 2007; 4: 169-171

Komorbidita depresí a úzkostných poruch je velmi frekventovaná a je spíše pravidlem než výjimkou. Klasifikace úzkostných a depresivních poruch se historicky měnila podle převažujícího medicínského názoru na jejich vzájemný vztah. Společný výskyt depresivní a úzkostné poruchy znamená více perzistující průběh onemocnění se závažnějšími příznaky, pacienti jsou více hospitalizováni a častěji páchají sebevraždu. Poruchy spánku jsou integrální částí depresivních a mnoha úzkostných poruch, jsou popisovány u více než 90 % pacientů. Včasné rozpoznání a zaléčení je nutné k prevenci vzniku a zhoršování všech komorbidních symptomů a psychosociálních funkcí.

Přehledové články

Pylová alergická rýma

doc. MUDr. Jaromír Bystroň CSc

Med. Pro Praxi 2007; 4: 148-152

Sezónní alergická rýma vyvolaná přecitlivělostí na pyly patří k nejčastějším alergickým onemocněním a její prevalence stále stoupá. V České republice postihuje více než 10 % populace, u které velmi významně ovlivňuje kvalitu života, školní i pracovní výkonnost i společenské uplatnění. Navíc nejsou zanedbatelné náklady na její léčbu. Komplexní léčbou však můžeme výrazně redukovat potíže způsobené tímto onemocněním.

Akutní koronární syndrom

MUDr. Jiří Knot, doc. MUDr. Martin Pěnička Ph.D, MUDr. Karol Čurila, prof. MUDr. Petr Widimský DrSC., FESC

Med. Pro Praxi 2007; 4: 153-155

Akutní koronární syndrom jako projev ischemické choroby srdeční je jednou z nejčastějších příčin mortality. Akutní koronární syndrom je patofyziologicky způsoben trombotickou komplikací aterosklerotického plátu věnčité tepny. Projevuje se nejčastěji klidovou bolestí na hrudi. Základní význam v diagnostice hraje 12svodové EKG, anamnéza, hladina kardiospecifických markerů a v neposlední řadě selektivní koronarografie. Pacienti se STEMI jsou indikováni k okamžité revaskularizační terapii primární perkutánní koronární intervencí. Článek je určen pro lékaře, kteří se jako první setkávají s pacienty s podezřením na akutní koronární syndrom. Měl by pomoci...

Probiotika v gastroenterologii a hepatologii

MUDr. Jana Juránková, prof. MUDr. Jan Lata CSc, MUDr. Veronika Příbramská, MUDr. Tomáš Ostřížek

Med. Pro Praxi 2007; 4: 156-160

V článku je uveden přehled indikací k podání probiotik v oblasti gastroenterologie a hepatologie. Probiotika jsou již nyní důležitou součástí léčby idiopatických střevních zánětů a průjmů. V řadě dalších diskutovaných oblastí byl jejich prospěšný vliv popsán a do budoucna lze předpokládat rozšíření indikací probiotik i u dalších diagnóz.

Mezioborové přehledy

Farmakologická léčba hyperaktivního močového měchýře

MUDr. Michael Pešl, MUDr. Libor Zámečník, prof. MUDr. Tomáš Hanuš DrSc, MUDr. Viktor Soukup, MUDr. Ivan Pavlík, prof. MUDr. Jan Dvořáček DrSc

Med. Pro Praxi 2007; 4: 172-176

Hyperaktivní močový měchýř (overactive bladder – OAB) je syndrom charakterizovaný kombinací symptomů – urgence, časté nucení k mikci a urgentní inkontinence. Pro stanovení diagnózy OAB nemusí být přítomny všechny vyjmenované symptomy najednou a nemusí být provedeno urodynamické vyšetření. Prevalence OAB je v naší populaci relativně vysoká a postupně se zvyšuje tak, jak populace stárne. Tím se stává nejen zdravotním, ale i socioekonomickým problémem. V poslední době je tomuto problému věnována velká pozornost jak mezi lékaři pečujícími o pacienty s OAB, tak mezi farmaceutickými firmami, které se snaží vyvinout ideální lék na léčbu OAB. Toto...

Hygiena dutiny ústní (II. část)

doc. MUDr. Lenka Roubalíková Ph.D

Med. Pro Praxi 2007; 4: 177-179

Článek volně navazuje na práci Hygiena dutiny ústní I., v níž byl vysvětlen význam zubního biofilmu (mikrobiálního zubního povlaku, zubního plaku) při vzniku zubního kazu a parodontopatií a jeho cíleného ostraňování jako conditio sine qua non předcházení těchto onemocnění. Neodmyslitelnou součástí každodenní ústní hygieny moderního člověka jsou zubní pasty popř. ústní vody. Předkládaná práce podává přehled o nejdůležitějších součástech zubních past a ústních vod ve vztahu k prevenci a léčbě zubního kazu a parodontopatií.

Sdělení z praxe

Profesionální onemocnění pohybového aparátu u malíře-natěrače

MUDr. Vendulka Machartová Ph.D, MUDr. Irena Šebová, MUDr. Zdeňka Salcmanová CSc, MUDr. Ivana Soukupová

Med. Pro Praxi 2007; 4: 180-181

Onemocnění pohybového aparátu jsou častá profesionální onemocnění. Tato onemocnění řadíme dle platného Seznamu nemocí z povolání (nařízení vlády č. 290/1995 Sb.) do kapitoly II mezi onemocnění způsobená fyzikálními faktory. Poškození pohybového aparátu je obsaženo v položkách č. 6–12 platného Seznamu nemocí z povolání. V našem kazuistickém sdělení se zabýváme neurologickou diagnózou – syndromem karpálního tunelu a ortopedickou diagnózou – chronickou tendinitidou Achilových šlach u malíře-natěrače. Ve svém sdělení přibližujeme i postup při klinickém vyšetření a následném posouzení profesionálních onemocnění.