Med. praxi. 2020;17(3):139
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, onemocněním spojených s konzumací lepku je ve světě v posledních letech věnována značná pozornost. Lepek je příčinou dvou dobře definovaných klinických jednotek, jako jsou celiakie a alergie na pšenici. Teprve v nedávné době však byli identifikováni i pacienti, kteří jsou glutensenzitivní, ale nemají ani celiakii, ani alergii na pšenici. Toto onemocnění bylo pojmenováno jako intolerance pšenice nebo neceliakální glutenová senzitivita. Není však jasné, zda je lepek skutečně odpovědný za potíže těchto pacientů. Gastrointestinální projevy u těchto jedinců mohou být způsobeny i jinými částmi obilných zrn, než je lepek....
Med. praxi. 2020;17(3):144-149 | DOI: 10.36290/med.2020.028
Článek přehledně shrnuje nová doporučení pro diagnostiku a léčbu dyslipidemií, která byla publikována v roce 2019 jako společný materiál Evropské kardiologické společnosti a Evropské společnosti pro aterosklerózu a komentována ve stanovisku České společnosti pro aterosklerózu. Nová doporučení snižují cílové hodnoty LDL cholesterolu u všech rizikových kategorií, zavádějí nové tabulky SCORE pro hodnocení rizika, zdůrazňují použití kalciového skóre, ultrazvukového vyšetření karotických nebo femorálních tepen a modifikujících faktorů (sociální deprivace, psychiatrické komorbidity, hypertrofie levé komory srdeční, fibrilace síní…) u osob se středním...
Med. praxi. 2020;17(3):151-156 | DOI: 10.36290/med.2020.029
Článek se věnuje sekundárním hyperlipoproteinemiím (dyslipidemiím) u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD), s onemocněním jater a s autoimunitním revmatickým onemocněním. V části věnované CKD je nejprve probrána patofyziologie přítomné dyslipidemie a následně současná terapeutická doporučení i s ohledem na pacienty v ESRD (end stage renal disease) na hemodialyzační léčbě a po transplantaci ledviny. V případě chronických jaterních onemocnění je text zaměřen na patofyziologii dyslipidemie a její léčbu u osob s NAFLD (non-alcoholic fatty liver disease), s alkoholickým postižením, s cirhózou a po transplantaci jater. Z autoimunitních revmatologických...
Med. praxi. 2020;17(3):157-160
Bolesti hlavy jsou častou obtíží, se kterou se během života setkává prakticky každý. Jsou detailně roztříděny podle klasifikace, stanovené Mezinárodní společností pro bolesti hlavy (International Headache Society). Rámcově se dělí na bolesti primární, kde typickým představitelem je migréna (a její formy), a sekundární, kde bolest hlavy je příznakem jiného onemocnění, které tuto bolest vyvolává, a ta je doprovodným jevem tohoto onemocnění. S odezněním základního onemocnění obvykle bolest hlavy pomíjí. V běžné denní praxi lékaře je zásadním krokem právě rozlišení bolestí na primární a sekundární (symptomatické). Na základě anamnézy, po vyloučení možných...
Med. praxi. 2020;17(3):161-164
Silné působení vysokých teplot přímo na kůži vede k popálení. Podobné změny však může vyvolat ionizující a sluneční ozáření. Tomu lze zabránit účinnou fotoprotekcí. Delší působení mírného tepla vede ke vzniku liveda. Silný mráz vyvolá omrzliny. Expozice nízké teplotě po delší dobu pak oznobeniny.
Med. praxi. 2020;17(3):165-170 | DOI: 10.36290/med.2020.032
V průběhu života dochází přirozeně ke změnám struktury a funkce cév. Tyto změny se následně významně podílejí na vzniku a manifestaci kardiovaskulárních onemocnění. Mezi základní faktory, které ovlivňují stárnutí cévního systému, patří kalendářní věk, životní styl, přidružená onemocnění, dědičnost, pohlaví, socioekonomický statut, psychologické faktory a vlivy životního prostředí. U některých pacientů dochází k předčasnému stárnutí cévního systému (syndrom early vascular aging). Řadu z těchto faktorů lze příznivě ovlivnit. Mezi nejvýznamnější patří změna životního stylu a terapie přidružených onemocnění (především hypertenze a hyperlipoproteinemie)....
Med. praxi. 2020;17(3):171-173 | DOI: 10.36290/med.2020.033
Publikovaná data ukazují, že infekce bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato, původci lymeské borreliózy, může u pacientů vyvolat psychické potíže a neuropsychiatrické symptomy. Bylo zjištěno, že počet psychopatologických poruch roste v souvislosti s delším obdobím infekce a že většina takto postižených pacientů nebyla na počátku nemoci správně diagnostikována. Nejčastěji zaznamenanou poruchou byla deprese.
Med. praxi. 2020;17(3):174-181 | DOI: 10.36290/med.2020.034
Anafylaktické příznaky a anafylaktický šok jsou závažné, rychle se rozvíjející systémové reakce s uvolněním řady substancí, které ovlivňují cévní permeabilitu, tonus hladkého svalstva cév a bronchů s aktivací systémové zánětlivé kaskády. Z hlediska patofyziologického se může jednat o imunologickou reakci, zprostředkovanou protilátkami typu IgE a následným masivním uvolněním biologicky aktivních mediátorů z mastocytů a bazofilů (IgE dependentní). Pokud je mastocyt/bazofil degranulován cestou přímou bez účasti IgE protilátek, jedná se o anafylaxi nealergickou (non IgE dependentní, starší název anafylaktoidní). Bez ohledu na etiopatogenezi anafylaxe je...
Med. praxi. 2020;17(3):182-189 | DOI: 10.36290/med.2020.035
Kumulativní účinek užívání více léků s anticholinergním účinkem se nazývá anticholinergní zátěž. Takové působení může mít nepříznivý dopad na kognici pacienta a zvýšit riziko demence zejména u seniorů, což bylo prokázáno v několika velkých studiích. Cílem tohoto přehledového článku je seznámit lékaře s riziky anticholinergního působení léků, protože předepisování anticholinergik není vzácnou událostí ani u pacientů s vysokým rizikem demence. Je žádoucí, aby lékaři pečlivě hodnotili přínosy a rizika léčivých přípravků a aby pokud možno snižovali anticholinergní zátěž u svých pacientů. Seznamy léků s anticholinergním účinkem by měly být běžně používány...
Med. praxi. 2020;17(3):190-193
Nová perorální forma trazodonu v tabletách s prodlouženým uvolňováním je v České republice k dispozici od roku 2015. Slouží k léčbě deprese různé etiologie. S výhodou je používána u pacientů s doprovodnou úzkostí a poruchou spánku. U takových nemocných lze využít plný léčebný potenciál trazodonu v maximální dávce a léčit je monoterapií bez přídavné anxiolytické a hypnotické medikace. V tomto kazuistickém sdělení je popsána léčba nemocné s depresivní poruchou pomocí plné dávky trazodonu v první volbě. Užití prolongované formy trazodonu vedlo k rychlé redukci úzkosti i nespavosti a umožnilo vysazení přídavného hypnotika a anxiolytika.
Med. praxi. 2020;17(3):194-196 | DOI: 10.36290/med.2020.037
Prezentujeme kazuistiku pacienta s klasickými příznaky respiračního onemocnění, u kterého byl opakovaně negativní výsledek RT-PCR na průkaz RNA viru SARS-CoV-2, ale imunochromatografickým rychlým testem byla detekována přítomnost protilátek třídy IgM, později také IgG. Typický pro virovou pneumonii při onemocnění COVID-19 byl také nález při CT vyšetření plic. I v současné době plné dostupných laboratorních a mikrobiologických vyšetření neklesá význam kvalitně odebrané anamnézy, klinického vyšetření a posouzení průběhu nemoci.
Med. praxi. 2020;17(3):197-199
Kuřáci mívají obecně nižší adherenci k léčbě včetně užívání jakékoli medikace a k prevenci rovněž - v případě ischemické choroby srdeční (ICHS) je to především horší skladba diety, např. více tuků, a menší fyzická aktivita. S kouřením je ale spojen i vyšší výskyt mnoha dalších kardiovaskulárních rizikových faktorů (KV RF) jako diabetes mellitus, abdominální ukládání tuku, deprese. I když se po zanechání kouření může zvýšit hmotnost, KV riziko se jednoznačně sníží, a to zhruba o polovinu.
Med. praxi. 2020;17(3):200-202 | DOI: 10.36290/med.2020.039
Rizikové faktory pádů pacientů bývají často multifaktoriální. V rámci poskytování bezpečné zdravotní péče je nutné tyto faktory včas a správně detekovat. V českém prostředí je doporučeno využívat jako nejefektivnější škály Morse Fall Scale a The Conley Scale. Pro hodnocení rizika pádů u dětských pacientů neexistuje jednoznačný konsenzus.