Med. praxi. 2020;17(3):182-189 | DOI: 10.36290/med.2020.035

Anticholinergní léčiva a kumulace jejich nežádoucích účinků u seniorů

MUDr. Michal Prokeš, PharmDr. Josef Suchopár
DrugAgency, a. s., Praha

Kumulativní účinek užívání více léků s anticholinergním účinkem se nazývá anticholinergní zátěž. Takové působení může mít nepříznivý dopad na kognici pacienta a zvýšit riziko demence zejména u seniorů, což bylo prokázáno v několika velkých studiích. Cílem tohoto přehledového článku je seznámit lékaře s riziky anticholinergního působení léků, protože předepisování anticholinergik není vzácnou událostí ani u pacientů s vysokým rizikem demence. Je žádoucí, aby lékaři pečlivě hodnotili přínosy a rizika léčivých přípravků a aby pokud možno snižovali anticholinergní zátěž u svých pacientů. Seznamy léků s anticholinergním účinkem by měly být běžně používány nejen ve výzkumu, ale také v každodenní klinické praxi ke kvantifikaci anticholinergní zátěže u seniorů.

Klíčová slova: léky s anticholinergním působením, demence, anticholinergní zátěž.

Anticholinergic drugs and cumulation of their side effects in elderly

The cumulative effect of using multiple medicines with anticholinergic effect is called anticholinergic burden. Such effects may have an adverse impact on the patient's cognition and which can increase the risk of dementia especially in elderly, as has been showen in several large studies. The aim of this review article is to inform physicians of the risk of anticholinergic drugs, as prescribing of anticholinergics is not a rare event even in patients at high risk of dementia. It is desirable that physicians carefully asses the benefits and risks of medicinal products and, if possible, lower the anticholinergic burden in their patients. Lists of anticholinergic drugs should be routinely used not only in research, but also in everyday clinical practice to quantify anticholinergic burden at seniors.

Keywords: anticholinergic drugs, dementia, anticholinergic burden.

Zveřejněno: 18. červen 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Prokeš M, Suchopár J. Anticholinergní léčiva a kumulace jejich nežádoucích účinků u seniorů. Med. praxi. 2020;17(3):182-189. doi: 10.36290/med.2020.035.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Červený R, Topinková E. Geriatrie. Novelizace 2014. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, SVL.
  2. Fialová D, Topinková E, Ballóková A, Matějovská-Kubešová H. Expertní konsenzus ČR 2012 v oblasti léčiv a lékových postupů potenciálně nevhodných ve stáří. Klin Farmakol Farm 2013; 27(1): 18-28.
  3. SÚKL. Léčiva potenciálně nevhodná ve stáří. Farmakoterapeutické informace 2006; 10-11
  4. Topinková E. Nežádoucí účinky antimuskarinik na centrální nervový systém. Urol List 2012; 01(1): 69-74.
  5. Boustani MA, Campbell NL, Munger S, et al. Impact of anticholinregics: a review and practical application. Aging Health 2008; 4(3): 311-320. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Carnahan RM, Lund BC, Perry PJ, et al. The Anticholinergic Drug Scale as a measure of drug-related anticholinergic burden: associations with serum anticholinergic activity. J Clin Pharmacol. 2006 Dec; 46(12): 1481-1486. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Ancelin ML, Artero S, Portet F, et al. Non-degenerative mild cognitive impairment in elderly people and use of anticholinergic drugs: longitudinal cohort study. BMU 2006; 332: 455-459. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Han L, Agostini JV, Allore HG. Cumulative anticholinergic exposure is associated with poor memory and executive function in older men. J Am Geriatr Soc. 2008 Dec; 56(12): 2203-2210. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Rudolph JL, Salow MJ, Angelini MC, McGlinchey RE. The anticholinergic risk scale and anticholinergic adverse effects in older persons. Arch Intern Med. 2008 Mar 10; 168(5): 508-513. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Ehrt U, Broich K, Larsen JP, et al. Use of drugs with anticholinergic effect and impact on cognition in Parkinson's disease: a cohort study. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2010 Feb; 81(2): 160-165. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Sittironnarit G, Ames D, Bush AI, Faux N, et al. Effects of anticholinergic drugs on cognitive function in older Australians: results from the AIBL study. Dement Geriatr Cogn Disord. 2011; 31(3): 173-178. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Databáze lékových interakcí DrugAgency, a.s., http://lekoveinterakce.cz/, vstup 2. 12. 2012.
  13. Durán CE, Azermai M, Vander Stichele RH. Systematic review of anticholinergic risk scales in older adults. Eur J Clin Pharmacol 2013; 69(7): 1485-1496. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Salahudeen MS, Duffull SB, Nishtala PS. Anticholinergic burden quantified by anticholinergic risk scales and adverse outcomes in older people: a systematic review. BMC Geriatr. 2015 Mar 25; 15: 31. https://bmcgeriatr.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12877-015-0029-9 (staženo 28. 11. 2019) Přejít k původnímu zdroji...
  15. Cai X, Cambpell N, Callahan C, Boustani M. Ling-term anticholinergic use and the aging brain. Alzheimers Dement 2013; 9(4): 377-385. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Gray SL, Anderson ML, Dublin S, et al. Cumulative use of strong anticholinrgic medications and incident dementia. JAMA Intern Med 2015; 175(3): 401-407. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Pfistermeister B, Tümena T, Gassmann K-G, et al. Anticholinergic burden and cognitive function in a lagre German cohort of hospitalized geriatric patients. PLoS One. 2017 Feb 10; 12(2): e0171353. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Richardson K, Fox C, Maidment I, et al. Anticholinergic drugs and risk of dementia: case-control study. BMJ. 2018 Apr 25; 361: k1315. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Coupland CA, Trevor-Hill, Dening T, et al. Anticholinergic drug exposure and the risk of dementia. A nestad case-control study. JAMA Intern Med 2019; 179(8): 1084-1093. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Mašata J. Anticholinergní látky v léčbě hyperaktivního močového měchýře. Remedia 2007; 17(1): 89-100.
  21. Matoušková M. Solifenacin. Remedia 2009; 19(3): 170-175.




Medicína pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.