Med. praxi. 2026;23(4):235-242 | DOI: 10.36290/med.2026.035
Dyspepsie je častým klinickým problémem v ambulanci praktického lékaře. Základním úkolem je odlišit nízkorizikového pacienta, u kterého lze léčit empiricky, od nemocného s varovnými příznaky nebo zvýšeným rizikem organického onemocnění, u něhož je indikováno časné došetření. Funkční dyspepsie se nejčastěji projevuje postprandiální plností, časnou sytostí, bolestí nebo pálením v epigastriu a může mít výrazný dopad na kvalitu života. Diagnostický postup vychází z pečlivé anamnézy, fyzikálního vyšetření, revize medikace a cíleně indikovaných laboratorních, zobrazovacích a endoskopických vyšetření. U nízkorizikových pacientů lze léčbu volit empiricky podle dominantního symptomového fenotypu. U pacientů s varovnými příznaky je naopak nutné diagnostická vyšetření neodkládat. U bolestivého nebo pálivého fenotypu je vhodný časově omezený terapeutický pokus s inhibitorem protonové pumpy, zatímco při postprandiální plnosti, časné sytosti a nauzei lze zvážit režimová opatření a prokinetika. Efekt léčby je nutné v krátkém odstupu zhodnotit a při neúspěchu, progresi nebo vzniku varovných příznaků diagnózu přehodnotit.
Dyspepsia is a common clinical problem in primary care. The key task is to distinguish low-risk patients suitable for an empirical management strategy from those with alarm features or an increased risk of organic disease, in whom prompt diagnostic evaluation is indicated. Functional dyspepsia most commonly presents with postprandial fullness, early satiety, epigastric pain, or epigastric burning and may have a substantial impact on quality of life. The diagnostic approach is based on a careful medical history, physical examination, medication review, and appropriately targeted laboratory, imaging, and endoscopic investigations. In low-risk patients, treatment may be selected empirically according to the predominant symptom phenotype. In patients with alarm features, further diagnostic evaluation should not be delayed. For patients with a pain- or burning-predominant phenotype, a time-limited therapeutic trial of a proton pump inhibitor is appropriate, whereas lifestyle and dietary measures and prokinetic agents may be considered in patients with postprandial fullness, early satiety, and nausea. Treatment response should be reassessed within a short interval, and the diagnosis should be reconsidered in cases of treatment failure, symptom progression, or the development of alarm features.
Vloženo: 24. červenec 2026; Revidováno: 31. srpen 2026; Přijato: 31. srpen 2026; Zveřejněno: 14. říjen 2026 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...