Med. praxi. 2026;23(4):275-280
Chronické žilní onemocnění jako modifikátor kardiovaskulárního rizika
Patofyziologickému a klinickému propojení onemocnění srdce a tepenného řečiště s onemocněním žilního systému bylo věnováno sympozium, které proběhlo v rámci Evropského venózního fóra 25. června 2026 ve Versailles (Francie). Přednášející, prof. Mourad z Francie a prof. de Luca z Itálie, předestřeli řadu důkazů o vzájemné interakci kardiovaskulárních (KV) chorob a chronického žilního onemocnění (CVD). Kromě toho, že tato onemocnění sdílejí společné rizikové faktory a patofyziologické mechanismy, ukázaly klinické studie vyšší riziko ischemických arteriálních příhod u pacientů s žilní tromboembolií (VTE), spojitost mezi výskytem žilních varixů, incidencí VTE a ischemickou chorobou dolních končetin a častější výskyt srdečního selhání a KV příhod u osob s CVD. Mezi CVD a srdečním selháním byl dokonce popsán kauzální reciproční vztah. Dalšími doklady o klinicky významném propojení žilního a tepenného systému jsou příznivý vliv statinů na snížení rizika VTE či její recidivy a podobný efekt kyseliny bempedové u jedinců s vysokým KV rizikem a intolerancí statinů. Jak shrnul předsedající prof. Armando Mansilha (přednosta Kliniky angiologie a cévní chirurgie Univerzitní nemocnice São João, Porto, Portugalsko), všechny tyto argumenty jsou důvodem, proč by měli lékaři u zdánlivě zdravých jedinců s žilní trombózou nebo CVD posoudit KV riziko. CVD lze totiž považovat za modifikátor KV rizika, vedle často koexistujících kardiometabolických rizikových faktorů, jako je obezita, hypertenze nebo sedavý životní styl. Takový pacient potřebuje holistický přístup k léčbě. Kromě zvýšeného rizika KV příhod a srdečního selhání je CVD totiž spojeno i s vyšší celkovou mortalitou, zejména pokud postupně progreduje do vyšších stadií (C4–6 dle klasifikace CEAP).
Zveřejněno: 14. říjen 2026 Zobrazit citaci