Med. praxi. 2022;19(1):35-38 | DOI: 10.36290/med.2022.005 
Arteriální hypertenze (AH) a obezita patří mezi šestici nejvýznamnějších rizikových faktorů, které vedou k úmrtí ve světě. Oba rizikové faktory zvyšují riziko nejenom kardiovaskulárních onemocnění, ale i riziko nádorů a chronického ledvinového onemocnění. Existuje úzké obousměrné propojení obezity a AH. Obezita zvyšuje riziko vzniku AH dvoj- až trojnásobně a u obézních pacientů bývá obtížnější dosáhnout kontroly tlaku krve. Na druhé straně pozitivní rodinná anamnéza AH predikuje vznik centrální obezity. Současně osoby s vyšším krevním tlakem mají vyšší riziko vzestupu hmotnosti než osoby s nižším tlakem. Ústředním motivem elevace krevního tlaku při...
Med. praxi. 2022;19(1):32-34 | DOI: 10.36290/med.2022.004 
Potíže po prodělaném onemocnění covid-19 provázejí celou řadu pacientů. Tyto potíže sahají od nespecifických příznaků, jako je častější bolest hlavy a únava, až po závažnější postcovidové plicní postižení. V tomto přehledovém článku jsou uvedeny nejčastější potíže s největším důrazem na potíže respirační.
Med. praxi. 2022;19(1):25-31 | DOI: 10.36290/med.2022.003 
Imunitní systém je významnou složkou obranného zánětu, jehož úkolem je eliminace infekcí patogenními mikroorganismy a eliminace poškození vlastních struktur. Potenciál zapojit se do obranné reakce mají všechny buněčné struktury našeho těla. Obranná strategie je víceúrovňová. První obrannou linii představuje přirozená mikrobiota, která osídluje epitelové struktury a kůži. Druhou obrannou linií jsou epitely, které interagují s přirozenou mikrobiotou a se složkami imunity. Třetí obrannou linii tvoří vrozená imunita zahrnující její buněčný substrát, především dendritické buňky, makrofágy, granulocyty a NK buňky. Čtvrtá obranná linie je představována složkami...
Med. praxi. 2022;19(1):19-24 | DOI: 10.36290/med.2022.002 
Horečka jako symptom provází řadu infekčních i neinfekčních onemocnění. Některá jsou častá, jiná naopak velice raritní. V praxi se horečka běžně vyskytuje jako příznak virového nebo bakteriálního onemocnění, ale může signalizovat i jiná závažná onemocnění, nebo dokonce otravy či intoxikace. Následující článek by měl stručně a přehledně shrnovat základní management u pacienta s horečkou.
Med. praxi. 2022;19(1):10-17 | DOI: 10.36290/med.2022.001 
Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění, které, pokud není včas a dostatečně léčeno, vede k nezvratnému kloubnímu postižení, k trvalé disabilitě a ke vzniku přidružených komorbidit. Moderní přístup k pacientům s revmatoidní artritidou zahrnuje časnou diagnózu, zahájení terapie nejpozději do tří měsíců od vzniku symptomů a uplatňování principů léčby k cíli ("treat to target"). Cílem je navození a udržení remise, případně nízké aktivity onemocnění, což by mělo předejít vzniku strukturálního poškození. K tomu je nutná pravidelná kontrola aktivity onemocnění pomocí kompozitních indexů a úprava terapie ("tight control"). Léčba...